April 2011

Tips: Jak si dopřát kvalitní spánek [článek pro Krásná.cz]

21. april 2011 at 19:07 | Lea Jennifer |  Free time
Snad každý z nás zažil někdy tu situaci, kdy leží v posteli, všude je tma, čas běží a my ne a ne usnout. Existuje nějaká možnost jak si v tu chvíli pomoct? Po probdělé noci se pak celý den cítíme unaveni, těšíme se do postele a když ona vytoužená chvíle opět nastane, s hrůzou zjistíme, že se nám usnout prostě nedaří. I když vím, že více problému máme asi všichni se vstáváním, i usnutí není pro leckoho jednoduchá záležitost.
Spoustu odborníků, vědců a lékařů určuje přesný počet hodin pro různé věkové kategorie. Určitě se vám už podařilo zaslechnout, že mládež do věku 18 let, by měla spát 7-8 hodin, dospělým lidem pak stačí 6-7 hodin. Dá se ale také potvrdit, že každý je na tom se spánkem jinak. Po osmi hodinách spánku můžete radostně vyskočit z postele s dobrou náladou stejně dobře, jako se můžete sotva donutit vypnout budík a celý zbytek dne všechny mrzutě strašit svými kruhy pod očima. Dopřávat si spánku každý den je pro všechny dobré, už kvůli zdraví. Jak si ale zajistit dobrý a kvalitní spánek každý den?

Než se začneš chystat k spánku

Začněme od začátku. Nacházíme se tedy zhruba dvě hodiny před tím, než se chystáš do postele. V tento čas už by si měla dojídat poslední jídla dne, které by nemělo být moc těžké (tzn. smažená, kořeněná a tučná jídla). Pokud máš zlozvyky jako třeba kouření, měla by už ses je v tento čas snažit omezit. Pozor také na alkohol nebo kofein. Několik hodin před spaním už tyto dva nepřítele spánku vynech - za pokojnou noc ti to přeci stojí! Teplou sprchu / vanu snad ani připomínat nemusím. Tvé tělo se skvěle uvolní, a pokud ho ještě provoníš sprchovým gelem nebo před spaním potřeš tělovým mlékem, dopřeje se ti sladké vůně a tvá pokožka bude hydratovaná.
Obyvetelé jižní polokoule dodržují odpolední siesty a pravidelně si je dopřávají. Některé z nás jsou také zvyklé přijít domů ze školy a na hodinku si zdřímnout. Pokud ale pak večer koukáš do stropu a nemůžeš usnout, raději se odpoledním "šlofíkům" vyhýbej ;)

Diary: Paris nights and New York mornings

19. april 2011 at 13:39 | Lea Jennifer |  Diary
Hai ^^
Je to krásné ležet v posteli a představovat si jak zbytek třídy, který se neulil z každoročního Sportovního dne, funí a heká při orientačním běhu. Jojo, sem to ale svině :P No co, dopoledne mi stejně nešel net, takže sem jen trénovala na klávesy. Za měsíc dělám zkoušky, fakt se těším *ironie*. Když sem před mámou tak trochu nadhodila slova "konec klávesám, začátek kytaře" nedostalo se mi žádné reakce, takže těžko říct no :D Už za tři měsíce jsou Skaliny (nejlepší tábor, na který jedu už po páté :D). Strašně se těším na prázdniny. Musím co nejdříve vyrazit nakupovat, mám už sepsanej seznam, co všechno potřebuju :D Jen si našetřit no :/ Ani se mi nechce koukat na svůj Wishlist, co sem si tu napsala, protože vím, že bych si toho pak chtěla koupit ještě mnohem víc. Asi bych si měla dát facku, fakt :D Sice chci prázdniny, ale to nejdřív musím pěkně zakončit školní rok. Jo, fakt pěkně, aby mě vzali na tu jazykovku. Prosím prosím O:) Zítra píšu čtvrtletku z Matiky a test z Němčiny, takže bych se asi měla šprtat. Nevím, kde se ve mně bere ten pocit, že to umím :D To je nejhorší, mít slabou vůli, a neumět se k tomu učení dokopat. Přitom si ve škole ještě říkám, že "dnes se opravdu budu učit!". Nevím, jestli mně chápete. Jestli mě vůbec někdo chápe. Včera sem byla zkoušená z Chemie = za čtyři a z Dějáku = za čtyři. Ale uměla sem to na trojku! Oboje! :D Sakra, fakt bych se měla začít učit. Není nic lepšího, než když vás k učení dokope článek na blog :D Au revoir a chraňte zvířátka :)

Diary: Play the guitar, smile and don't wait!

11. april 2011 at 18:25 | Lea Jennifer |  Diary
Bonjour,
mám toho tolik co říct, ale vlastně nic. Jo, v tý biologický olympiádě jsem byla šestá..z patnácti. Možná mě litujete, možná chcete říct že sem se měla víc snažit, ale já se snažila. Ale asi ne dost. Holce na prvním místě to přeju, když sem tam přijela, byla sem tam sama mezi dvaceti lidma, nikoho sem neznala. A ona ke mě přišla a hned jsme se spřátelily. Byla fajn, nehrála si na kdoví co, ani si nedělala naděje na vítězství. Ale přeju jí to z důvodu, že ona měla celý ten studijní text o 40 stránkách naučený dá se říct nazpaměť. Měla sešit, který měla celý popsaný výpiskama z něj. Stačilo mi prvních pět minut, abych věděla kdo to vyhraje (ona), ale víte co? Nevadí mi to. Ona se snažila, věnovala tomu tak stokrát víc času jak já. Příští rok tam jdu najisto a vyhraju to. Budu vědět co mě čeká. Tolik k tý olympiádě. O víkendu sem měla tvůrčí náladu a udělala novej dess, i když to záhlaví už delší dobu oxiduje u mě na ploše. Fjůf, dneska sem hodinu seděla před hudebkou, v marný snaze sem vyhlížela učitelku a až ve tři mi došlo, že se vlastně možná zmínila, že tam dnes nebude. Tak co, hodinu čumět do dveří a posílat v duchu učitelku někam je fajn, uvolníte se :D Přemýšlím, že seknu s klávesama a příští rok bych začala hrát na kytaru. Láká mě víc, klávesy mě nějak omrzely už. Akorát zaprvé kytaru nemám a zadruhé dojíždím, tak nevím jak bych se s ní dvakrát týdně tahala do školy. Mno uvidím. V neděli jsem psala článek, vlastně recenzi, na nové album Avril, protože její písničky mě na něm dost zaujaly a překvapily, bohužel jí stále nemám dopsanou. Teď půjdu dodělat úkoly, připravit školu a zbytek dne proležim v posteli, bo mě zkolila rýma a kašel :/ No jo, sem to malej simulant :P

Diary: Jak Jennifer zachránila šneka~

4. april 2011 at 18:21 | Lea Jennifer |  Diary

Ciao ^^
Už zítra je můj "vysněný" den a to ten okres biologické olympiády..jedna z posledních šancí, jak se letos umístit dobře ve školních soutěží, takže celé dnešní odpoledne se šprtám. Pro vás to možná znamená jen další blbá soutěž, pro mě to znamená jedna z pozvánek na mou vysněnou jazykovku. Co má společného jazykovka a biologie? Nic extra, ale chápejte - oni chtějí úspěšný a chytrý lidi, a tohle je moje možnost. Dnes ráno to vypadalo na pěknej den, dokonce sem měla připravený svoje favorite žlutý kraťasy, ale né, prochcalo zbytek dne no :D Říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, jdeš se schovat. Co se bude dít, až řekneš, že miluješ mě? Ale déšť znamená vylejzání šneků! S kámoškou cestou na bus sem zachránila prvního letošního šneka (z chodníku sem ho obětavě přenesla na trávu)! Chápejte, jako malá sem měla nasbíraných dvacet a víc šneků, a s kámoškou jsme je chovali jako "Šnečí farmu" :D Mám šneky ráda, jsou fajn. Moc toho nenamluví - tím líp. Né že bych si snad zachraňováním šneků kupovala tu vysněnou cestu do nebe, o který mluví skoro všechny víry. To né, na to mám berušky. Strašně ráda zachraňuju berušky, problém je, že stejně většinou odletí a zachrání se samy. To šneci ne, musíte jim pomoc.
Jojo, šneci jsou fajn.

Pí. es.: Sáhodlouhej článek o šnekách..já vím, já vím.

Slečna závist - zabiják lásky i přátelství

2. april 2011 at 15:44 | Lea Jennifer |  Free time

Závist. Provází prý člověka už od pravěku, například, když v sousední tlupě ulovili většího mamuta. Postupem dějin je pak pokaždé vnímána jinak, ale v křesťanském náboženství jí dokonce patří třetí příčka mezi sedmi smrtelnými hříchy. Ať je to jak chce, vždy je závist vnímána jako něco špatného, něco, čeho bychom se neměli vůbec dopouštět. Ale to se snadno řekne, zvlášť u nás dívek a žen. Muži prý podle vědců (náhodou taky mužů :D) závidějí daleko méně. Podívejme se tedy na příklad.
Koupí-li si muž nové auto a bude v něm chtít svézt svého kamaráda, budou z toho mít radost oba. Koupí-li si žena nové auto a bude v něm chtít svézt svou kamarádku, bude z toho mít radost pouze majitelka auta. Její kamarádku, až na pár výjímek, začnou napadat otázky jako: "Kde na to vzala?" "Proč to nemohu mít já?" "Jak to, že ona má zase něco lepšího?". U mužů se podle všeho mnohem častěji jedná o soutěživost a rivalitu, u žen o závist.